Začínám si stále více a více všímat faktu, že nám zde vyrůstá a dospívá generace mladých lidí, kterou já osobně nazývám „Ztracená generace“.
Než zde sdílím svůj názor, tak bych chtěl říci, že každý z nás byl mladý a viděl život tak nějak jednodušeji. Priority se člověku o 100% otočí s tím, jak založí rodinu a pochopí, co je zodpovědnost a starost, kterou mu do té doby poskytovali jeho vlastní rodiče. Já také nebyl žádný svatoušek a mládí prožil jako každý pubertální kluk, který měl svojí hlavu a pravdu, která se občas rozcházela s tím, co si mysleli moji rodiče nebo jiní lidé. Mnohdy jsem trucoval a vařila se ve mně krev, ale ta se po čase uklidnila a bylo zase dobře. Nicméně, ať už byla situace jakákoliv, vždycky jsem ctil pravidla společnosti, slušného vychování, a hlavně úcty a respektu ke starším lidem.
Ztracená generace byla systémem vychována ale zcela jinak. Bez úcty a respektu ke starším lidem a všem, kdo má jiný názor. Často se tak nyní dají vidět videa, kde mladí, mnohdy ještě školou povinní puberťáci, sprostě nadávají i o několik generací starším lidem. Nutné podotknout že nediskutují, pouze se chovají jako hulváti. Když jsem byl mladší a někdo tohle zkusil, dostal hned po držce! Dnes to nejde, protože tihle mamánci si vše natáčí, schválně provokují, okamžitě volají policii a soudí se s tím, že facka byla pokus o vraždu. Pokud k tomu přidáme správný politický podtext a „nezávislost“ našich soudů, je zaděláno na slušný problém.
Děti Ztracené generace jsou často produktem vysokých škol s tím, že jejich následné jediné uplatnění ve společnosti je přisátí se na některou z neziskových politických organizací nebo podobných subjektů. Jinými slovy, jsou to pouze parazité systému, kteří v životě nic nedokázali, mají pocit, že jsou ti nejmoudřejší na světě a mají právo určovat, co je správné, co je špatné, jaké názory jsou povolené a jaké naopak zaslouží veřejné lynčování.
Ztracená generace si vůbec nepřipouští a směje se všem, kdo stojí o zachování hotovosti. Je to totiž pravěk a pokrok nezastavíš. Co na tom, že ten pokrok je bude stát svobodu a doslova je pak zotročí. Pokud jim tuto informaci řeknete, vůbec nepochopí o čem to mluvíte, protože svět je růžový, je fajn být každý den jiné pohlaví a jediné zlo, které tu je, přichází z východu.
Ztracená generace je často v konfliktu s rodiči, kteří mají jiní názor. Co na tom, že žijí u maminky a tatínka v mamahotelu, kteří jim poskytují zázemí a teplo domova, na které si oni nejsou schopni vydělat, protože když se jich někdo zeptá co umí, tak až následně zjistí, že jsou vlastně nepoužitelní v reálném životě. Je otázkou, co se stane, až odejdou do penze silné generace, které jsou zvyklé pracovat a živit se rukama. Kdo bude stát u výrobních linek? Robotizace zastane v budoucnu spoustu profesí, ale nikdy nenahradí bystré lidské oko, citlivý hmat a čich, sluch a hlavně logický úsudek. Naopak hravě nahradí „myslitele“ z VŠ.
Ztracená generace se bude do roztrhání těla rvát za setrvání České republiky v EU, která podporuje a dotuje všechny neziskovky, které jí pomáhají šířit evropskou propagandu a správné prozápadní hodnoty, ze kterých se každému slušnému člověku dělá nevolno. Jsou to často ti nejstatečnější online-válečníci, kteří z tepla vyhřátého pokojíčku u počítače a taškou mekáče burcují k útokům jadernými zbraněmi na Rusko.
Ztracená generace nechce mít děti. Děti produkují emise CO2 a je důležité zachránit naší planetu (ano, i tak skutečně uvažují). Děti jsou starost a zodpovědnost, která ničí jejich pohodu a možnost být ráno bezpohlavní a večer psem, který vyje na měsíc.
Tito mladí a snadno ovlivnitelní lidé mají velice často psychické problémy a často sahají k drogám, nebo různým pilulkám proti depresím, kde hledají rychlou pomoc. Nesportují, nežijí zdravě. Pilulky jsou řešení. Život je jeden veliký nevázaný mejdan, který nikdy neskončí.
Ztracená generace je bohužel jen produkt toho, koho si zde volíme. Politici jsou si dobře vědomi toho, že je třeba myslet na budoucnost a proto skrz média a jiné zdroje tak vehementně podporují každý projekt, který může zničit čistou mladou duši dítěte. Já nikdy nedovolím, aby i mé děti byly „ztracené“, protože za každým dítětem stojí jeho rodič, který má možnost ovlivnit jeho cestu. Já pro to udělám maximum.
Michal A.